Od pravěku po moderní svět: „Boj nebo útěk“, chronický stres

Stresující situace, ať už blížící se deadline do práce, nebo obrovský pavouk v pokoji, může spustit reakci na stres známou jako „fight or flight“ neboli „boj nebo útěk“. Když je naše tělo této fázi, vypíná vše, co nepotřebuje k boji ani útěku. Zároveň všechnu energii soustředí na potřebné svaly a orgány. Problém je, že být neustále ve stresu si vybírá svou daň na zdraví. 

fight-flight

Mechanismus boj nebo útěk jsme zdědili po našich pravěkých předcích, u kterých se vyvinul pro přežití. Umožňoval nám rychle reagovat na život ohrožující situace zahnáním hrozby, nebo útěkem do bezpečí, a to pomocí okamžitých hormonálních a fyziologických změn. V dnešní době však může tímto mechanismem tělo reagovat i na stresory, které přímo život neohrožují. 

Sympatikus a parasympatikus

Náš nervový systém se dělí na dva systémy: sympatický a parasympatický. Tyto systémy nejsou závislé na naší vůli a jsou to antagonisté, měly by tedy pracovat v harmonii a vzájemně se doplňovat. V čem spočívá práce každého z nich? 

Parasympatikus

Parasympatikus má za úkol působit na jednotlivé orgány, když jsme v klidu. Navozuje uklidnění a relaxaci, navrací tělo do normálního stavu. Toho docílí zpomalením tepové a dechové frekvence, zaktivováním trávení apod. 

Sympatikus

Úkolem sympatiku je připravovat organismus na zvýšenou zátěž, tedy na reakci boj nebo útěk. A co způsobuje práce sympatiku? 

Co se děje v těle při mechanismu boj nebo útěk

Jakmile se dostaneme do situace, kde jsme postaveni nějaké hrozbě či nebezpečí, naše tělo na ni začne reagovat řadou fyziologických změn, které nám pomohou utéct nebo bojovat lépe. Tyto změny navozuje sympatikus a patří mezi ně:

  • zahuštění krve: krev se začne zahušťovat, čímž se při případném zranění krev rychle sráží a předchází se větší ztrátě krve 
  • chladné ruce a nohy, bledý obličej: krev se nashromáždí do středu těla, zejména do srdce a orgánů, které potřebují krev více než končetiny, proto vám může být zima na ruce a nohy a obličej, který nepotřebuje tolik krve a hormonů, může zblednout
  • silné bušení srdce: práce srdce se zrychlí, aby se převedlo více kyslíku do svalů, to má za výsledek vyšší krevní tlak
  • pocení: tělo začne produkovat stresové hormonů jako jsou adrenalin a kortizol, které aktivují potní žlázy
  • rozšíření zorniček: rozšířením zorniček se propouští do očí víc světla, čímž se zlepší zraková ostrost
  • zpomalení až zastavení trávení: při boji nebo útěku se trávení oddálí na později, aby tělo mohlo svou energii soustředit na ostatní důležitější aktivity
chronic-stress

Chronický stres

Chronickým stresem nazýváme dlouhodobý stres, který nemáme pod kontrolou. Během takového stresu jsme téměř stále v režimu boje nebo útěku. Jeho vážnost je často podceňovaná, ale řada výzkumů potvrzuje, že chronický stres zatěžuje tělo a hromadí v něm toxiny, čímž přispívá k řadě zdravotních problémů. 

Během jakékoliv stresové situace se v těle zvyšuje množství tzv. stresových hormonů. Mezi ně patří třeba adrenalin nebo kortizol. Tyto hormony nás mají chránit před potenciálním nebezpečím, a to aktivací našeho obranného mechanismu. Avšak pokud jsem v tomto stádiu boje nebo útěku non-stop, tělo začne produkovat nadměrné množství stresových hormonů, což může mít za výsledek:

  • nabírání na váze, obezitu
  • zhoršenou regeneraci svalů a obnovu tkání
  • zpomalené trávení, nedostatečné vstřebávání živin
  • zatuhlé svaly
  • snížení hladiny testosteronu
  • srdeční onemocnění
  • imunitní problémy
  • psychické problémy
  • vysoký krevní tlak

…a tento seznam pokračuje dál. Pokud vás už jen délka seznamu možných následků chronického stresu vystrašila, níže vám přinášíme pár tipů k tomu, jak jím předejít nebo se z něj dostat ven.

Jak se vypořádat se stresem

Rovnováha mezi parasympatikem a sympatikem je nezbytná pro zdravé fungování těla. Jak si zajistit jejich správnou funkci?

  • meditace
  • cvičení, sportování
  • grounding, trávení času v přírodě
  • dechová cvičení
  • zdravá strava, dostatečná hydratace
  • dodržování cirkadiánního rytmu
  • odpojení se od digitálního světa
  • socializace
  • přestat prokrastinovat
  • správné držení těla

Závěr

Pojďme si to tedy shrnout: nervový systém se dělí na sympatikus a parasympatikus. Sympatikus připravuje tělo na potenciální život ohrožující hrozbu pomocí mechanismu boje nebo útěku. Parasympatikus navrací tělo do původního stavu klidu

Režim boje nebo útěku býval vysoce důležitý pro zachování života při krátkodobých stresových situacích. Avšak v moderním světě tímto mechanismem reagujeme na mnoho dalších situací. Tím udržujeme mechanismus boje nebo útěku nepřetržitě aktivní – ale k tomu jsme uzpůsobeni nebyli.

Být neustále ve stresu vede k řadě zdravotních problémů, mimo jiné zpomaluje výsledky z fitka a navozuje každodenní únavu. Naučte se tedy pracovat se stresem a adaptujte se dnešnímu hektickému světu. 

Článek napsala Luci 

Další články

Serotonin: Rozluštěte tajemství duševní pohody

Serotonin: Rozluštěte tajemství duševní pohody

Skoncujte se špatnou náladouSerotonin je chemická sloučenina a neurotransmiter, který hraje klíčovou roli v centrálním nervovém systému a má významný vliv na náš emocionální stav. Můžeme si ho představit jako posla v našem mozku, který komunikuje a přenáší signály. Je...

číst více

Kontakt

info@vonofit.cz

@vonofit.cz

Praha 4 - Libuš