Dřep – ikona silového tréninku, symbol tvrdé práce a „funkční síly“. Ale co když není tak univerzálně prospěšný, jak se traduje? Co když se právě tento cvik podílí na zraněních, bolestích zad nebo zpomaleném pohybovém rozvoji?
V dnešním článku se podíváme na to, proč může být zadní dřep pro mnohé spíše pastí než nástrojem, a proč bychom měli přemýšlet jinak, pokud jde o posilování dolní části těla.
🎯 Cvik pro každého? Ne tak docela
Dřep je technicky velmi náročný cvik, který vyžaduje pokročilou úroveň mobility v kotnících, kyčlích, hrudní páteři a ramenou. Zároveň klade vysoké nároky na stabilitu středu těla, symetrii a schopnost efektivně dýchat během námahy.
Mnoho lidí, kteří začínají dřepovat, však do toho jdou s už existujícími disbalancemi – například předsunutou hlavou, vytočenými chodidly, nedostatečnou oporou v klenbě, zkrácenými flexory kyčlí, zatuhlými lopatkami nebo vytočenou pánví. Výsledkem není ideálně provedený dřep, ale náhradní strategie pohybu, které mohou vést k chronickému přetížení.
Navíc dřep často prohlubuje to, co už v těle dominuje – takže pokud je vaše pravá noha silnější a aktivnější, dřep ji ještě víc zvýhodní. Levá strana zůstane slabá, pasivní a zranitelná.
🧠 Lineární cvik ve světě plném rotací
Dřep je pohyb ve svislé ose v sagitální rovině – jdete nahoru a dolů. Vypadá to přirozeně, jednoduše a účinně. Jenže lidské tělo se přirozeně pohybuje jinak – rotuje a přenáší váhu ze strany na stranu.
Ppřirozené pohyby jako chůze, běh, házení aktivují nejen svaly, ale i fascie, hluboké stabilizační struktury a neurologické propojení celého těla. Dřep oproti tomu trénuje izolovanou vertikální sílu. Je to, jako byste trénovali šachistu jen na tahání jedné figurky dopředu a dozadu.
Když převažuje trénink v sagitální rovině, tělo ztrácí schopnost rotace. V reálném životě nebo při sportu pak nedokáže správně reagovat – a to je přesně chvíle, kdy vznikají zranění.
💣 Komprese páteře a riziko přetížení
Dalším velmi důležitým a přesto často opomíjeným aspektem je komprese páteře. Položte si na záda činku o váze 80–120 kg, a vaše páteř dostane pořádnou porci axiálního tlaku. Pokud máte ideální zakřivení páteře, funkční bránici, dobře pracující hluboký stabilizační systém a dokážete udržet neutralitu páteře – pak super.
Ale kolik lidí v reálu tohle opravdu má? Skoro nikdo!
Většina lidí v dnešní době má nějakým stylem narušené správné držení těla. Ať už předsazenou hlavu, ochablé břišní svaly, přetížené vzpřimovače páteře nebo ztuhlý hrudník. V takovém případě je dřep receptem na bederní lordózu, tlak na meziobratlové ploténky a narůstající bolesti v zádech. Z krátkodobého hlediska to nemusí bolet – ale v dlouhodobém horizontu může dojít k výhřezu ploténky, zánětům nebo bolestem SI skloubení.
🌀 Upevnění dysbalancí
Jeden z největších problémů dřepu je ten, že se často stává „posilovačem nerovnováhy“. Pokud je vaše pravá kyčel tužší, nebo se jedna noha lépe zapojuje než druhá, dřep tenhle rozdíl nevyrovná – jen ho dále prohlubuje.
Každý opakovaný dřep utvrzuje stávající pohybový vzorec. A pokud máte například vyrotovanou pánev, různé délky končetin nebo posunuté těžiště – dřep bude tenhle „defekt“ znovu a znovu upevňovat.
Tělo se přizpůsobuje opakovanému stresu. Ale přizpůsobení nemusí být vždy k lepšímu – může vést i k degeneraci.
Funkční alternativy
✅ Než začneš dřepovat, nauč se stát: Vypadá to jednoduše, ale většina lidí neumí stát efektivně. Pánev je mimo osu, váha mimo chodidlo, žebra jsou roztažená, hlava vysunutá dopředu. Pokud není základ stabilní, každý další cvik stavíte na křivých základech. Jak analyzovat své držení těla? Vytvořili jsme ti jednoduchý návod.
✅ Vybírej pohyby, které připomínají život: Trénink by měl tělo připravit na realitu – ne jen na pohyb v jedné ose. Zkoušej cvičení, která zahrnují rotaci trupu, přenos váhy, rovnováhu a rytmus – třeba walking kettlebell swings, sprinter squat, nebo landmine runner press.
✅ Odvaž se opustit dogma: Není ostuda nedřepovat. Pokud cítíš, že ti zadní dřep nedává to, co potřebuješ – nebo tě zhoršuje – máš právo říct NE. Funkční trénink je ten, který tě zlepšuje, ne zraňuje.
Studie a zdroje
- McGill, S. (2002). Low Back Disorders: Evidence-Based Prevention and Rehabilitation.
- Schoenfeld, B. J. (2010). Squatting kinematics and spinal loading – a review. Journal of Strength and Conditioning Research.
- List, R., Gülay, T., Stoop, M., & Lorenzetti, S. (2013). Kinematics and kinetics of squatting in healthy participants and implications for rehabilitation and training. Journal of Sports Sciences.
Hledáte pomoc s tréninkem nebo bližší spolupráci?
Kontaktujte nás na info@vonofit.cz
Možnosti osobních tréninků nalezete zde https://vonofit.cz/sluzby/osobni-trenink/ nebo také https://vonofit.cz/sluzby/online-trenink/.
Článek napsal VONOFIT
